Sója je celistvá luštěnina, která obsahuje široké spektrum zdraví prospěšných látek. Vyskytuje se v ní vysoké množství vitamínů skupiny B, draslík, hořčík a je bohatá na kvalitní bílkoviny. V roce 2019 byla provedena metaanalýza, na základě které byl vyhodnocen vliv sóji na zdraví člověka. U lidí, konzumujících velké množství fytoestrogenů (jedni z největších „strašáků“ v sóje), bylo zjištěno nejmenší riziko úmrtí ze všech sledovaných jedinců. Fytoestrogeny jsou látky, které jsou podobné lidskému hormonu estrogenu, ale v našem těle se chovají jinak. Tyto fytoestrogeny se dle četných studií vážou na receptroy, které potlačují růst nádorových buněk. Na základě tohoto faktu lze říct, že sója není příčinou vzniku rakoviny. Výsledky studií provedené na větším počtu lidí navíc uvádí, že konzumace sóji neovlivňuje ani hladinu testosteronu a nezpůsobuje feminizační projevy.
Příjem sóji by si měli hlídat lidé, kteří trpí sníženou funkcí štítné žlázy. Tato luštěnina není příčinou tohoto onemocnění, jen urychluje jeho projev. Podle britské dietetické asociace nemá konzumace sóji špatný vliv na funkci štítné žlázy zdravých jedinců. Může však narušit vstřebávání léků, které jsou předepisovány na problémy s tímto orgánem.
Je pravda, že sója je jednou z příčin kácení deštných pralesů. Spolu s pastvami pro dobytek je dokonce jednou z největších příčin tohoto problému. Nejedná se však o sóju, která je pěstována pro výrobu tempehu, tofu nebo miso. Většina této sóji se využívá jako krmivo pro hospodařská zvířata a ryby chované na farmách. Pro přímou spotřebu lidem se využívá jen asi 6 % světové produkce této plodiny. Sója určená pro lidskou konzumaci navíc není geneticky modifikovaná, narozdíl od té krmné.
Sója je tedy zdravá surovina, která přináší lidskému tělu spoustu benefitů. Produkty dostupné na našem trhu se nejčastěji vyrábí ze sóji pěstované na Slovensku nebo v Rakousku. Kvůli její produkci tak nedochází ke kácení deštných pralesů a není GMO.
zdroj informací: Česká veganská společnost
Sója u nás v kuchyni
TOFU
Vyrábí se srážením sójového mléka s nigari nebo vápenatými solemi. Tvrdé tofu nakládáme se sezamovým olejem a dáváme do sushi bowl nebo si ho můžete přidat do kimchi rice. Měkké (silken) tofu využíváme do thajského curry.
TEMPEH
Vzniká fermentací sójových bobů. Ty se uvařené naloží do kultury Rhizopus oligosporus nebo Aspergillus oryzae, tato kultura boby proroste a vytvoří tvrdou konzistenci bílé barvy. Tempeh si u nás můžete přidat do kimchi rice nebo go green (v Praze). Je jednou ze surovin pokrmu Buddha loves broccoli (v Brně a ve Vídni).
EDAMAME
Jsou nezralé sójové boby, které se nejčastěji připravují povařením ve vodě se solí. My je používáme do sushi bowl.
SÓJOVÁ OMÁČKA
Je tmavě hnědá slaná omáčka ze sójových bobů, které jsou fermentovány plísněmi Aspergillus oryzae a Aspergillus soyae spolu s vodou a solí. Používáme bezlepkovou sójovou omáčku, aby pokrmy mohly být vhodné i pro lidi trpící celiakií.
MISO
Je pasta ze sójových bobů, které jsou uvařeny, promíchány s mořskou solí a naočkovány kulturou houby kódži. Potom se nechají několik měsíců až let pomalu fermentovat. Podle regionálních obměn se k sóji může přidávat také rýže, ječmen, ságo, azuki nebo konopné semínko. My pracujeme s bílým misem a děláme z něj zálivku do quinoa bowl.
